Únor 2012

Co by se stalo kdyby...

19. února 2012 v 23:45 | Gauri |  Úvahy, myšlenky, názory
Je docela ironie, že se tohle téma týdne hodí do mého života. Proto na něj nemohu nic nenapsat.

Co by stalo..
kdybych řekla to, co jsem říct chtěla, ale neměla jsem na to odvahu?
kdybych souhlasila s tím, čeho jsem se tak bála?
kdybych šla tam, kam jsem chtěla jít, ale prostě jsem to nedokázala?

Takovejch otázek bych sama za sebe mohla napsat stovky. Ale k čemu? K čemu je probírat se minulostí a rvát si vlasy? Nemůžeme změnit to, co se stalo. Můžeme se akorát poučit z chyb a pamatovat na to, až bude další příležitost. Nikdy už nebude stejná, ale život nám do cesty určitě zase něco připlete.

Když v Praze chumelí.

10. února 2012 v 16:26 | Gauri |  Střípky mého života
Představte si jak sněží. Hustě chumelí a vy jste na procházce. Nádherné veliké vločky se pomalu snášejí k zemi. Ještě není ani půlnoc, ale jindy hlučné ulice jsou teď tiché a liduprázdné. Jediný zvuk, který slyšíte je křupání sněhu pod nohama.
Zastavíte se, aby jste si vychutnali ten jedinečný pohled na zasněžené pražské ulice. Slabá záře pouliční lampy, sněhové vločky všech tvarů a velikostí, ticho, studený, avšak laskající vánek, přátelsky naladěná tma…Připadáte si jak v kreslené pohádce od Disneyho.

I v Praze může být chvílema krásná zima...:)

Ještě hezčí je tuto chvíli s někým sdílet. Mlčky si vykračovat bok po boku s tím, kdo se raduje z vaší přítomnosti i sněhu. S tím, kdo se s chutí vyválí v první hromadě. S tím, kdo vesele chytá vločky. S tím, kdo s vámi nadšeně poběží sněhovou cestičkou. S tím, kdo si nikdy nebude stěžovat na zimu nebo vlhko. Už vám došlo, o kom mluvím? :)


Umíme se vůbec ještě opravdově zamilovat?

6. února 2012 v 18:45 | Gauri |  Úvahy, myšlenky, názory
Milé dámy ( a pánové),
podle jedné z mých anket jsem zjistila, že můj skromný malý blog navštěvují hlavně nezadané dušičky, které být single ale nechtějí. Zaujalo mě to natolik, že jsem se rozhodla napsat na to článek.

(Výsledky mé ankety)