Najdete mě nově také na Facebooku, na stránce Viktorky historky!

Říjen 2011

Smečka - Andrea Cremerová

21. října 2011 v 15:30 | Gauri |  Četla jsem
Poslední dobou píšu samé recenze, že? To bude tím, že poslední dobou zase hodně čtu. Objevila jsem další úžasnou knížku, nebo spíš mi ji ukázala Rozka.

Les rukou a zubů - Carrie Ryan

8. října 2011 v 16:20 | Gauri |  Četla jsem
"Hororová romance plná temnoty, záhad a bojů s temnými silami,
při jejímž čtení do poslední stránky doufáte v dobro,"

píše se na zadním obalu knihy, která mě-jakožto milovníka fantasy příběhů s kapkou romantiky oslovila nejen originálním názvem, ale i překrásným obalem. Když mi jí slečna Rozka, která mě momentálně zásobuje úžasnými knížkami, které v knihovně nenajdu, dala do ruky nemohla jsem se dočkat až jí začnu číst. Nezklamala mé očekávání. Knížka se opravdu moc povedla.

Kecy mýho fotra - Justin Halpern

6. října 2011 v 22:06 | Gauri |  Četla jsem
Justin Halpern, autor knížky Kecy mýho fotra, vyrůstal se dvěma bratry, katolicky založenou matkou a poněkud drsným a sprostým tátou.
V osmadvaceti se na Justina vykašlala holka a on se nastěhoval zpět k rodičům a začal to, co vyslovil jeho otec psát na twitter a tím se proslavil, sebe i svého otce. Až z toho jednoho dne vznikla tato knížka.

" Už je ti deset let, musíš se sprchovat každej den. Mně je u prdele, že to nenávidíš. Smradlavý zmrdy lidi nesnášej. Z mýho syna smradlavej zmrd nebude!" (jedna z mnoha hlášek)



The devil's dog

5. října 2011 v 17:39 | Gauri |  (Moje!!!) Videa
V červenci jsem se na tři dny zabydlela na zámku. Bylo to proto abych mohla společně s Byakko natočit další video.
No a co z toho vzniklo? Říkáme tomu horor s prvky komedie. Jsou tam scény u kterých si rvu vlasy jak si připadám trapně a scény, které se mi fakt líbí.

Posuďte sami jak se nám to povedlo:



Natáčíme hlavně pro zábavu a pro sebe. Pochybuju, že třeba já bych se někdy vydala po stopách herectví nebo něčím, co je s filmem spojené. =D

Život je boj a je jen na nás jakým způsobem se rozhodneme bojovat.

1. října 2011 v 17:44 | Gauri |  Úvahy, myšlenky, názory
Nedávno na facebooku koloval jeden status. Možná jste ho taky četli. Zněl přesně takto: Patnáctiletá holka drží za ruku svého ročního syna. Lidé o ní řeknou, že je děvka, ale nevědí, že byla ve třinácti letech znásilněna. Lidé řeknou muži, že je tlustý, ale nevědí, že jeho tloušťka je způsobena vážnou nemocí. Lidé nazvou starého pána ošklivým, ale nevědí, že se poranil ve válce, když bojoval za tvou zemi. Lidé řeknou o paní, že je plešatá, ale už neví, že má rakovinu.