Není na světě lepšího psychiatra, než je štěně olizující vám obličej.

11. června 2011 v 23:15 | Gauri |  Střípky mého života
Kdysi dávno, asi před dvěma lety, jsem si moc přála pejska. Chtěla jsem mít věrného kamaráda, který by byl vždy se mnou. Přečetla jsem mraky knížek o tom, jak vychovávat nebo nevychovávat psa, prolistovala jsem desítky psích encyklopedií, naposlouchala spoustu rad od pejskařů a téměř každý večer jsem se snažila přemluvit mámu abychom toho psího kamaráda pořídili. Jenže máma byla vůči mému žadonění odolná a tak jsem se od toho velkého přání postupem času odpoutala.
Netušila jsem, že celkem brzy (dva roky zas není tolik) pojedu autem s černou uplakanou kuličkou, která mi pořád ukusuje vlasy,na klíně. Netušila jsem, že mi tak brzy bude to černé chlupaté štěně ležet jednoho dne pod židlí v momentě, kdy o něm budu psát tento článek.
Crišpin [čti Kryšpín], jak se pejsek jmenuje, je štěňátko flat couted retrívra, nikoli labradora nebo kokršpaněla jak si lidé často myslí. Zatím je to malé nemotorné štěně, které vrtí nejen ocáskem ale rovnou celým zadkem, když je šťasné, když vidí nějakého jiného psa nebo člověka, který si ho chce pohladit.
(neni sladké? )


Štěně přinese do všedního, obyčejného života spoustu štěstí a zábavy. Na ulici se dáváte do řeči s lidmi, které znáte od vidění už dlouho ale nikdy jste si neřekli ani "bů," teď se třeba zakecáte na půl hodiny a to jen díky štěňátku, které přitahuje pozornost asi jedné třetiny lidí, co okolo nás projdou. Štěně strká do tlamičky všechno co najde na zemi, včetně nedopalků cigaret (nikdy jsem si nevšimla, že se jich na chodnících válí tolik), bot, oblíbené jsou i moje podprsenky a zbožňuje papírové kapesníčky. Štěně vás vytáhne z postele v půl šestý, protože při tom jeho kňučení se fakt spát nedá, štěně vás donutí v šest hodin ráno sprintovat po schodech ven, protože uklízení loužiček je vážně nepříjemné. Naše štěně pokouší i trpělivost, protože je fakt tvrdohlavý a zpočátku odmítalo chodit na vodítku. Teď už se to naštěstí lepší a lepší, i když jsou stejně ty procházky dost obtížné, hrne se za kždým psem, člověkem, lístečkem, co tančí ve větru. Je to slůně, zlatíčko naše a sluníčko. Sice ho máme teprve necelej měsíc ale už jsme si ho stačili všichni zamilovat, Crišpínek nás přivítá pokaždé, když se vrátíme domů, olíže nám obličej, skáče na nás.
Crišpínek se mnou už byl i campovat v lese. Líbilo se mu tam. Lovil tam ropuchy, každé dvě minutky byl ve vodě a když se nikdo nedíval, tak nenápadně pil pivo, které patřilo panstvu, které se do lesa přijelo opít a zablbnout. Kromě lovení ropuch se Críša věnoval taky honění jezevčíka. To byl moc vtipný pohled. Pětiletý jezevčík měl stažený ocásek a vyděšeně cupital okolo auta. A za ním naše štěně, jazyk vyplazený, vlající uši, každá noha jinak a ocas vesele poskakující sem a tam. Crišpínek měl s jezevčikem jediný plán: olízat mu celou hlavu.
Mít štěně, je krásná zkušenost do života, je to štěstí, smích ale i spoustu starostí. Já jsem za něj ale moc ráda! Pomáhá mi vyrovnat se ze zklamání z lásky, protože vy prostě nemůžete sedět a brečet, když vám to štěně, krade ponožky nebo olizuje obličej, či se snaží rozkousat vám ruku, nabíjí mě optimismem, co se reparátu z chemie týče a díky němu nemyslim na své rozřezané tváře a jazyk z prapodivných rovnátek.
A jakou má před sebou budoucnost? Bude to pes-záchranář, pes-agiliťák a především ten nejvěrnější přítel.
(spinkáme...dobrou noc)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Traktůůrek Traktůůrek | Web | 11. června 2011 v 23:27 | Reagovat

Ten je úžasný. :) Věřím, že je z tebe hrdá panička. Je svatá pravda, že člověk sotva může usedavě štkát do polštáře, když se kolem něj ochomýtá šílenec s ocasem, který se chce přetahovat o uzel. :D

2 Rozka Rozka | Web | 12. června 2011 v 9:07 | Reagovat

Božemůj!Já toho psa miluju!(Ale Tebe taky,Zlato! :))

3 Yanny.)) Yanny.)) | Web | 12. června 2011 v 15:48 | Reagovat

mumííí :))
krásné fotky :)
já chci taky pejska :( mé dětství tím dosti strádá :D mohla jsem tak milovat akorát plyšáky :( :D
a jsi moc hezká, fakt  :) taková princeznička )
ale netušila bych, že budeš tak mladá :) kolik ti vlastně je?
ty články na to totiž vůbec nevypadají, jsou děsně vyspělé :)

4 Ví, Ví, | Web | 12. června 2011 v 22:17 | Reagovat

Jezůůůs ten pejsek je nádhernej... já šíleně miluju svoje psy... díky nim jsem měla přijatelně pěkné dětství, mnohem hezčí, než jaké by bylo bez nich ... opravdu jsou to báječní psychiatři, vycítí na páníčkovi co cítí a můžeš se s nimi vybrečet, uklidňují a rozradostňují, nejsou tolik chybující jako lidé....a ta poslední fotka je také skvělá .
Přeju hodně štěstí má jmenovkyně! ;))

5 Vendy Vendy | Web | 13. června 2011 v 0:31 | Reagovat

Fotky jsou nádherné a pejsek je sladký.
Věřím tomu, že jsi z něj nadšená... štěňata a vůbec mláďata jsou obrovsky pozitivní, s dobrou energií.
Pejsek je navíc něco vyjímečného, je to přítel, který tě uvítá vždycky, ale vždycky s úsměvem. :-)

6 Therine Therine | Web | 20. června 2011 v 20:40 | Reagovat

Těším se na ní víc a víc! :))))))))

7 rcbabca rcbabca | E-mail | Web | 5. července 2011 v 17:28 | Reagovat

Doufám, že tento příběh bude na pokračování. Je to moc hezké a přeji Ti aby Krišpínek dělal jenom samou radost tobě i všem doma. ;-)

8 Amelie Amelie | Web | 9. února 2012 v 20:12 | Reagovat

Nádherná spící fotka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama