Najdete mě nově také na Facebooku, na stránce Viktorky historky!

První dětské lásky

14. března 2011 v 20:41 | Gauri |  Střípky mého života
Dětská láska. Stačilo, když si holka začala povídat s klukem a už všichni zpívali: "Oni se milujou, oni se milujou!" Holka a kluk, kteří se stali terčem této písničky pak ostatní honili a ublíženě volali: "To není pravda! Já ho/ji nemiluju!!!" Kdo by to neznal? Kdo to nezažil? Takhle to začínalo ve školce...

Já ale neměla první dětskou lásku ve školce. Ve školce šly tyhle věci ještě mimo mě a s klukama jsem se, až na jednoho, moc nebavila a nebo se s nima jen hádala.
Moje první "láska" přišla v ozdravovně. Byla jsem ve čtvrté třídě, on byl o ročník níž. Jmenoval se Martínek a byl tak sladkej! Pouštěl mě ve frontě před sebe a zastával se mě před velkýma (třináctiletýma) klukama. Nedávno jsem zrovna našla tu kytičku z papírového kapesníku, kterou složil a ke který přidal lísteček na kterém bylo napsáno: "Z lásky." Když jsme se loučili byla jsem smutná ale nechtěla jsem ho ztratit a tak jsem posbírala všechno odvahu a došla jsem za jeho starším bráchou, kterej z nás měl strašnou srandu, pro jejich adresu. Jenže jak už to bývá, lísteček jsem někam založila a už nikdy nenašla. Už si ani nepamatuju ani jaké měl příjmění, ani z kterého města pocházel a nemám ani jeho fotku. Jediná památka je ta kytička, kterou teď taky nemůžu najít..


Jak šel čas, pomaličku jsem na Martínka zapomněla a přišla další dětská láska. Štěpán, kluk ze třídy. Byli jsme zrovna na škole v přírodě, když byla tahle mánie, že každej chodil s každym, jen abychom si dokázali jak jsme dospělí. Štěpán tehdy chodil s jednou spolužačkou se kterou jsem shodou byla na pokoji. Chodil k nám často na návštěvy a často tam moje spolubydlící nebyla a tak si povídal se mnou. Až jednoho dne...Se se spolu rozešli a Štěpán si mě zavolal do jeho pokoje, kterej sdílel s dalšíma klukama. Nevěděla jsem, co chce ale šla jsem tam. Nic jsem netušila a tak, když se mě ještě před jednim spolužákem zeptal jestli s nim nechci chodit, byla jsem tak zaskočená, že i když jsem nechtěla, řekla jsem jo. Po třídě se to rozneslo rychlostí blesku a tak když se konala tehdy tak populární hra flaška na páry, museli jsme se taky zúčastnit.Dokud na mě flaška neukázala a já nemusela plnit úkol bylo to v pohodě ale jakmile se roztočená láhev obrátila na mě a já dostala úkol, přestala se mi ta hra líbit ale vykroutit jsem se už nemohla. Takže jsem musela svůj úkol splnit a dát Štěpánovi francouzáka na deset sekund! (Pozorohudné, jak si umějí děti hrát, že?). Na tu pusu si pamatuji úplně přesně. Teda nepamatuju si na detaily, jako co jsem dělala s rukama a jestli jsem měla zavřené oči (ale myslím, že ne) ale pamatuju si ten pocit. Nelíbilo se mi to! Přišlo mi to tak nechutný a nechápala jsem jak to vůbec můžou lidi dělat...Od tý doby flašku nesnášim. A snažím se jí vyhnout jak jen to jde i když už mi teĎ líbání nechutný nepřijde. Každopádně, ještě ten den jsem se s ním rozešla...
No a další dětská láska? Myslím, že už se nekonala. Teda, když nepočítam jednoho hocha do kterýho jsem byla asi dva roky zamilovaná. Ale to byla jen platonická láska, nic až na pár obejmutí a jednu pusu se nestalo. Ale ta pusa, ta pusa byla kouzelná. Byla to sice jen pusa na dobrou noc a bylo to tak trapný! Pro něj to určitě nic neznamenalo a už si to jistě nepamatuje. Ale co?! Pro mě to byl skoro splněnej sen, dostat pusu od kluka, kterýho jsem tajně milovala. Krása.

Cestou mýho života mě potkalo ještě spoustu a spoustu kluků, spoustu pokusů a zklámání, spoustu odmítnutí ale už žádná další "šťastná láska."

A co vy a vaše první lásky?? :))
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Traktůůrek Traktůůrek | Web | 15. března 2011 v 10:23 | Reagovat

Hem. :) To já měla svou největší a nejkrásnější lásku právě ve školce. Honzíček se jmenoval. A bylo to úplně úžasné, jelikož mi ho stejně stará sestřenka děsně záviděla. :D No a odešla jsem ze školky a šlo to se mnou z kopce. Ve třetí třídě jsem taky měla takovou aférku, jenže on se na konci třetí třídy odstěhoval a už jsem o něm neslyšela. No a pak nic. :D Dlouho nic. Až před rokem... :D A flaška? To je nesmrtelná hra. Pro poněkud sebevědomé jedince bez větších zábran jako já i celkem zábavná. To nikdy nezapomenu, jak jsme v lázních i přes výslovný zákaz primáře hráli každý večer u nás na pokoji. A vždycky, když tam někdo přišel, šup s klukama pod postele. :D :D :D Ach ty vzpomínky.

2 Slečna barevná Slečna barevná | Web | 15. března 2011 v 15:07 | Reagovat

:D rozesmála si mě na takové dětské lásky taky pamatuju všichni sme je měli:))

3 Gumeedek Gumeedek | Web | 16. března 2011 v 12:37 | Reagovat

No jo... dětské lásky. Tehdy to pro nás bylo něco ohromného a když si na to teď vzpomeneme, jen se zaculíme při pomyšlení na to, jak jsme byli naivní. Ale hezky naivní... :)
Moje úplně nejprvnější dětská láska byla už ve školce. Jmenoval se Patrik a v doprovodu ostatních děcek jsme se vždycky schovávali v kumbálku a pusinkovali se.
Další přišla v první třídě. Jmenoval se Dan a až do sedmé třídy jsme spolu na střídačku "byli a nebyli". Teď jsem ho nedávno potkala na plese a všemu jsme se zasmáli.
Ach, ty děti... :-D

4 Bylinka Bylinka | Web | 18. března 2011 v 0:24 | Reagovat

Krásný článek! :-) Hlavně se mi líbila první část o Martínkovi, to bylo tak milé! :-)
Já si pamatuju na svoji první lásku ze školky. No vlastně, musím se přiznat, že ti kluci byli hned dva najednou, ale jména už si nepamatuju :-) Byli to nejlepší kamarádi a vždycky se museli zamilovat do stejné holky najednou. Přestala jsem je "milovat", když mě honili po školní zahradě a chtěli mi dát pusu, i když já jsem nechtěla :-D Nic víc si z dětských lásek nepamatuju, jen tenhle traumatický zážitek :-)

5 ---►Sabí◄-- ---►Sabí◄-- | Web | 8. července 2011 v 20:19 | Reagovat

Týjo! to je překrásný článek :-)  :-)

6 Pajussska Pajussska | Web | 8. července 2011 v 21:02 | Reagovat

A já jsem se ve školce vdala :-D Učitelka nám hrála svatební pochod a moje (tehdy) nejlepší kámoška mi šla za svědka. A dokonce jsem byla u něho doma :-) Ale pak se se mnou rozešel a začal chodit právě s tou mojí nej. kamarádkou :-(
A v páté třídě jsem dokonce dostala od kluka voňavku :D

7 Vojtisek Vojtisek | E-mail | 10. prosince 2012 v 19:42 | Reagovat

No jo ta dětská láska to je něco protože nejsem ani v pubertě mám příběh....
Jmenovala se natálie světová pusinka ;-) .
Podle mne ....No jednou mi řekla ať si vyberu možnost a)chodit za ruce
               b)chodit spolu(ale nechtela
               c)pusu pusinku
Nejdřív jsem zvolil b ale ona mne nechtelat tak jsem si vybral c protoze jsem v te dobe daval pusu jen pribuznym...a to je vse :-D  :D

8 Vojtisek Vojtisek | E-mail | 10. prosince 2012 v 19:46 | Reagovat

No a jeste Deniskaa...
Jednou jsem byl s kamáradem venku a sním byla venku ješte holka hezkáá.........
pořád jse chtela mazlit (ok ok to je ok)
pak chtela pusu to je ok a dalsi pusu ok.
to jse mi libilo je mi 11 a ji 14.
pak jse mi psali a na skype a nakonec jsme spolu začli chodit nádhera to byla.
Pak přišel dominik :-(  :-( . Tak uz na to kaslu......

9 Laura Laura | 4. prosince 2013 v 19:17 | Reagovat

Ja miluju Štepana.chodi se mnou do tridy :-D

10 Egbo Egbo | Web | 20. června 2015 v 12:46 | Reagovat

půjčka online luby O_O

11 MarcoG MarcoG | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 12:03 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama